Krkobikoš II.

NEWS

10. - 14.1. 2012, Dolní Albeřice, Krkonoš

Jak už se pomalu stává tradicí, druhý týden v lednu nového roku se klub AMK Hamry vydal na vysokohorské soustředění do Krkonoš.

Dolní Albeřice sice vypadají jako konec světa, ale naše vypůjčená chalupa je ještě dál. Asi 1300 metrů do kopce, kam si auta musíme vytlačit vlastními silami, vytáhnout čtyřkolkou a nebo je jednoduše nechat dole a nahoru dojít pěšky.
Chaloupka je jako obrázek: kachlová kamna neustále v obležení mokrého oblečení a bot, tři patra plná řvoucích dětí a okolní svahy posypané notnou vrstvou sněhu. Nikdo nás zde nemůže rušit, protože tady není ani internet, ani signál. Pokud si chcete zavolat, musíte se drápat do kopce (a to je cesta, kterou ochotně absolvuje jen mladé zamilované srdce). Také naše kuchyně nebyla vůbec skromná- nejlepší bylo müsli se solí (čerstvé škvarky) nebo moravské víno. Piva jsme dovezli nemalé množství, ale taky jsme se s ním velice dobře poprali. Dokonce nás psycholog naučil, jak se na Vysočině dělá pěna na pražském pivu.
Do středečního večera měly myši pré, protože potom dorazil náš Boss. Dovezl si s sebou několik členů své rodiny a skibob „Krkobikoš“, na kterém jsme se během několika dnů (i nocí) dosytnosti vydováděli. Také jsme se několikrát vydali na sjezdovku do Pece pod Sněžkou nebo do Mladých Buků. Několik málo odvážlivců se vydalo na běžky, ale foukal silný vítr a mrzlo jen praštělo. Když se konečně vrátili, vyčerpáním usnuli. Děti si mezitím postavily dráhu na pytle, kterou vzápětí předělali na bobovou dráhu s parádním skokánkem. A v noci se ženské osazenstvo chaty vydalo sáňkovat. Když se vrátily, chatu jim jejich drahé polovičky zamkly před nosem…
Mimo sportovních zážitků jsme hráli různé společenské hry, ale také jsme se vyřádili hudebně. Zpěv některých účastníků skoro vyháněl ostatní z chaty a součástí textu v podstatě každé písně se stal výrok „Ty vole, co to je?“ (jako reakce na předepsané akordy či tóny, na které jsme neměli schopnosti či rozsah).
Aby se na nás takováhle námaha výrazně nepodepsala, Jana vyhloubila do hromady spadlého sněhu finskou saunu. Zde jsme poslední večer regenerovali svá zmožená těla. Poslední den se někteří probudili vyspaní doslova do růžova, některé jsme museli ještě přibarvit.
Při cestě domů jsme se zastavili na sjezdovce v Mladých Bucích, ale bylo tam lidí jako mravenců, takže jsme se rozhodli navštívit bobovou dráhu. Ta byla úplně parádním závěrem celé akce a po rozloučení jsme se vraceli zpět do práce a do škol už s menším nadšením, než s jakým jsme odjížděli. Přežili jsme všichni, vrátilo se nás stejné množství jako odjelo a ztráty na zapomenutých věcech jsou přežitelné 

Maky

Photo gallery

Video

<< Back